Rubrika: O pivu

Pád Cascade

Jsou to dva dny, co se na sítích začala šířit tak trošku šokující zpráva – Cascade Brewing, oregonský pivovar, který odstartoval americký hon za kyselými pivy, končí. Jednoduše zavřel podnik, přestal vařit, zrušil stránky. Co se s dvacetipětiletým pivovarem Cascade stalo? A znamená to něco pro nás?

Čelem vpřed – Budoucnost řemeslných pivovarů, jejich výzvy, překážky a odpovědi na ně

Řemeslná revoluce nestojí. Jde dál. Ať už chceme nebo ne, ať už v dobrém nebo špatném. Svět totiž taky nestojí. Před očima se nám mění a rychle. Ať už jde o jiné spotřebitelské návyky, nově nastupující digitální generace, nadcházející změny v legislativě, měnící se klima nebo narůstající konkurence. Svět, na který se koukáme dnes, není stejný svět, na který se budeme koukat zítra, natož dále v budoucnu. V tomto textu se podíváme na scénáře, kterým malé pivovary budou nebo můžou čelit a jak se s nimi mohou vyrovnávat třeba už dnes. Protože až na to přijde, může už být pozdě reagovat.

Vídeňský ležák: Základní kámen moderního ležáku

Po miliardách korun nalitých do marketingu českých velkoprodukcí může člověk žijící v Česku snadno získat pocit, že před plzeňským ležákem pivo neexistovalo. Přitom revoluční slavný český Pilsner by nikdy nemohl vzniknout, kdyby se Josef Groll nemohl opřít o ramena obrů, kteří přišli před ním. Ti se jmenovali Gabriel Seldmayr, zakladatel pivního stylu Märzen a Anton Dreher, který je považován za otce ležáku vídeňského stylu. Příběh je pak ještě mnohem zajímavější, protože nový moderní vídeňský, bavorský i plzeňský ležák se opírají hlavně o technologie přivezené z Anglie.

9 přehlížených chmelařských regionů

Všichni rádi slyšíme o plejádách nových amerických, novozélandských a australských chmelů, které přichází na trh každý rok. Nenachází se ale na světě i regiony nám skryté? Které svou produkci směřují neméně zajímavým směrem, jen svou úrodu spotřebují lokálně? Pojďme se podívat na devatero chmelařských oblastí, o kterých si často neprávem myslíme, že nám nemají co nabídnout.

Wilda diaries: Jak chytat brettky?

To je otázka! Breberky (mikrobiologické vzorky) z prostředí můžeme odebírat několika způsoby, například stěry, spady, otisky, nebo přenést to co odebíráme, v našem případě plod stromu, do laboratoře a tam vzorek dále zpracovat. Nezapomeňte, že se jedná o mikrobiologické odběry, proto dbejte na čistotu vás i vašeho okolí, noste rukavice a dezinfikujte si ruce a nástroje lihem.

Pumpkin Ale: Bestseller, který nikdo nepije…

…nebo vám to alespoň nepřizná. Pumpkin Ale je jeden ze symbolů postmoderního pivovarnictví a konzumnímu podléhání nadnárodním trendům, které jsou u nás často vnímány jako uměle zavlečená korporátní tradice stejně jako Pumpkin Spiced Laté nebo vydlabané dýně a halloweenské hodování. Dřív než se jednalo o podzimní hypertrend 21. století, byl ale příběh dýňového piva úplně jiný. Dneska se podíváme jak se z nouze stala ctnost, jak se ztratila v zapomnění a poté byla vzkříšena jako celosvětová senzace.

Wilda Diaries #1 Kdo nebo co je to Wilda?“ zaznívá občas naším pivovarem…

V loni na podzim jsem psala tento článek do Magazínu, který v tu dobu ještě vycházel v papírové podobě a byl součástí předplatitelského balíčku. Teď vám ho přináším v upravené a rozšířené verzi.

Italian Pilsner: Přehlížený titán evropského ležáku

Když vám řeknu, že je Italian Pilsner proslavený styl, mnozí z vás asi budou oponovat, že o něm nikdy neslyšeli. To ale platí u spoustu regionálně specifických nápojů, které pijí miliony lidí jako mexická Horchata, korejský Sujeonggwa nebo turecké Raki. Italský Pilsner se objevil v 90. letech minulého století a od té doby si získal srdce svých krajanů. Ve světě to má tento styl trošku těžší, ale pomalu jeho zajímavý a revoluční charakter prosakuje do běžného života globálního beergeeka.

Pivní vady: Zatuchlina (Trichloranisol, TCA) 

Asi netřeba nikomu vysvětlovat, že když pivo chutná po plísni, není to úplně dobrý znak. Do jisté míry je to ale požehnání. Mykotoxiny totiž vždy nejsou chutí doprovázeny a tak u piv, v kterých plísňovou chuť rozlišíte, aspoň hned víte, že patří do dřezu.

Pivní vady: Fenolická (Fenoly)

Dostáváme se k další „vadě“, která tak úplně vadou nemusí být. Fenolická chuť má mnoho podob a v několika pivních stylech jí dokonce vyhledáváme. Může to být například hřebíčkový charakter německých hefeweizenů, peprný projev belgických ejlů nebo medicinální projev piv stařených v sudech po nakouřené whisky. Ale když se tyto chutě objeví v pivech kam nepatří, rozhodně si je neužijeme.