Rubrika: O pivu

Pivní styly: British Bitter

Britská pivní kultura si velmi dlouho žije svým vlastním životem a pro kontinentální evropany často nenabízí příliš snadné pochopení. Její styly a výrobní postupy v Anglii vyvinuté se ovšem podepsali do většiny pivních stylů, které dnes považujeme za vlastní. Otisk britského pivovarnictví tak naleznete v plzeňském ležáku i americké IPA. Když evropan mluví o anglickém pivu, často mluví o teplých plochých ejhlech, které shledává obtížné na pití. Tahle skupina piv se nazývá English Bitter a dodnes je nejvýraznější nositel anglické pivovarnické tradice.

Pivní vady: Dimethylsulfid (DMS)

Jedna z nejběžnějších vad v pivovarnictví, která provázela chuť českých řemeslných piv hlavně v počátku místní řemeslné revoluce, je tzv. kukuřice – Dimethylsulfid nebo DMS. Její častý výskyt se dá shrnout do tří aspektů: 1)Její chuť není intuitivně nechutná, a tak spoustě pivovarníkům a konzumentům prostě nevadí. 2)Abychom se jí zbavili, potřebujeme poměrně vysoký odpar, který spousta pivovarníků není ochotná dodržovat, neboť chtějí maximalizovat produkci. 3)Není toxická, takže není důvod, aby její výskyt hygienické složky jakkoliv potírali.
Pojďme se podívat co o DMS víme.

Pivní vady: Sladká

Bavit se v dnešní době o sladkosti nebo nedokvašenosti může znít zábavně, ale nikdy to nebylo aktuálnější. Přehnaně sladká piva byla historicky za vadu prostě považována a to že se v dnešní době zcela běžně zákazníkům podávají piva s cukrem v řádech desítek gramů na litr, je poměrně zvláštní úkaz. Každopádně, když se bavíme o sladkosti jako vadě, bavíme se o stylech, kam sladkost nepatří.

Pivní vady: Kočičinec

Kočičinec je zábavná vada v tom, že hranice kde vadou býti začíná je u každého beergeeka úplně jinde. I mnoho legendárních amerických sládků mluví často o „catty“ chuti jako něco, co je v mnoha jejich pivech žádoucí. Co je ale jasné, že je vždy vadou ve vysokých koncentracích. Jen je tedy těžko určitelné kde je nějaká objektivní hranice.

Návrat pasteru, aneb Cukr nad řemeslo

V druhé půlce dubna jsme po dlouhé cestě a nejedné debatě poslali do světa náš první Pastry Sour. Zatímco v pivovaru teprve utichala dlouhá a místy vášnivá diskuze o vydávání/nevydávání  v našich očích sladších piv, začaly chodit první recenze a s němi přišlo velké překvapení. Podle mnohých totiž naše pivo s 60 g sacharidů na půllitr bylo „málo sladké“. To byl první moment, kdy mi opravdu došlo, jak moc pasterovaná nedokvašená sladká piva ohýbají spotřebitelské preference mezi konzumenty řemeslných piv.

Chroust X Zichovec Oyster Stout

S kooperačníma várkama mezi pivovarama je to podobný jako s featuringama v rapu. Některý jsou dělaný ze starejch dobrejch přátelství, některý pro zafelení a poznání se s lidma ze scény, a některý v touze posílit brand, urvat fame a market penetration. 

Pivní styly: Lichtenhainer

V březnu vydáváme další historický styl piva – německý Lichtenhainer. Pojďte si ve stručnosti přečíst co o tomto stylu víme.

Dlouhá cesta barelů

Letos se můžete těšit na třetí sérii našich stoutů stařených v dřevěných sudech. Jde rozhodně o jedna z těch piv, na která jsme opravdu hrdí, neboť do nich investujeme spoustu času a péče. Celou cestu barelů bychom vám rádi na následujících řádcích trošku přiblížili.

Pivní vady: Kyselá 

Kyselost patří dnes mezi nejběžnější chutě v pivu přítomné a velmi často záměrně a přínosně. Přesto jde i o běžnou vadu, která se může objevit velmi snadno a pokud do daného pivního stylu nepatří, sládek zapláče. Kyselosti se v hotovém pivu totiž zbavíte už jen velmi těžko.

Pivní styly: White Stout

Pivní styly vznikají různými způsoby, pro které je společný nějaký konsensus pivařského publika o jejich unikátnosti. Historické styly si svůj status zasloužily většinou díky jedinečným lokálním výrobním postupům a ty moderní pak revolučními novými přístupy, které je odlišily od současné konkurence.  White stout ale vznikl trošku jinak – jako aprílový žertík, který si začal žít vlastním životem. Pojďme se podívat jak se to stalo a jak si dnes White Stout stojí.