Lichtenhain původně malá vesnice je dnes městkou části německého města Jule, významného sídla Durynska, odkud pochází unikátní historický německý pivní styl Lichtenhainer. Ten je pozůstatkem prastarých časů, kdy se na území něměckých států vařila plejáda lokálních svrchně a smíšeně kvašených piv, které často zůstavály unikátní jen pro několik nejbližších okresů od místa původu. V posledních  staletích tyto styly byly vytlačeny přílivovou vlnou českých a německých ležáků. Některé tradice ale přežily.

Lichtenhainer je styl, který sahá tak daleko do historie a je tak okrajovou záležitostí, že se čas jeho vzniku velmi těžko vytyčuje, víme ale, že vrchol jeho popularity byl někdy na konci 19. století, kdy se rozšířil do velké části Durynska a podle dobových zdrojů jste ho mohli najít dokonce v Eisenachu, nějakých 100 km západně od Jeny.

V dvacátém století pak tenhle historický styl zažívá úpadek a vaří se pouze v opravdu malém množství. V osmdesátých letech pak jeho produkce dokonce úplně ustane na celých 14 let, dokud se v pozdních 90. letech jeho produkce znovu neobnoví. Podobně jako další historické evropské styly se Lichtenhainer sveze s revolucí řemeslného piva na přelomu tisíciletí a začne si užívat okrajový zájem, který jeho vaření rozšíří do celého světa. Lichtenhainer dnes stále není nijak populární ani široce rozšířené pivo, jeho nejrůznější podoby ale vznikají nahodile po celém světě.

O tom co Lichtenhainer je a jak vypadá jeho autentická podoba se dnes vede mnoho debat, ale je velmi těžké určit objektivní pravdu. Dobové zdroje se totiž o jeho výrobě a potřebných surovinách často rozcházejí a není tak jasné kde je pravda. Zřejmé je pouze to, že šlo o lehce kyselý pivní styl s lehkou ale citelnou kouřovou linkou. Řadí se tedy po bok lehkým evropským kyselým pivních stylům jako je Berliner Weisse nebo Gose, jeho kouřová chuť je ale podobná spíše polskému pivnímu stylu Grodziskie nebo-li Grätzer.

V čem ale shoda není je například poměr použitých obilovin. Zde se zdroje velmi rozchází a a zatímco některé píší o pivu, které je 100% ječné, jiné zdroje zase přisuzují Lichtenhaineru až třetinový podíl pšenice. Kvůli poměrně malému rozšíření stylu neexistuje velké množství původních zdrojů a tak se musíme spokojit se svědectvími dobových spisovatelů, jejichž zkušenost často mohla být ovlivněna produkcí jednoho specifického pivovaru a širší rozsah stylu jim mohl uniknout. Další neshody jsou ve zdroji kyselosti, která byla pravděpodobně původně výsledek smíšeného kvašení a postupem času se stala produktem cíleného zakvašení bakteriemi mléčného kvašení. Kyselost by měla být spíše nízká se specifickým citrónovým projevem.

Dnes, podobně jako je to s dalšími historickými styly, Lichtenhainer vzniká často ve velmi moderních a hyper-reálných podobách. Zejména v USA například vznikají verze, které jsou často extrémně kyselé a extrémně nakouřené. Není ale důvod myslet si, že lichtenhainer takto historicky někdy vypadal a pivovary, které se snaží vytvářet „autentičtější“ podoby, tak činí většinou s lehčím a méně výrazným charakterem, stejně jako je tomu například u historických podob pivního stylu Gose.

Náš Lichtenhainer vám představujeme jako první přírůstek do nové řady Archiv, ve které vám chceme představovat různé historické podoby piva. Naše interpretace je lehoučká, jemně nakouřená a s citelnou kyselostí, která jde příjemně do citrusů. Devíti-stupňové tělo pak přináší extrémní pitelnost.

Lichtenhainer je jeden z těch historických pivních stylů, o kterém se dost možná už nikdy nedozvíme pravdu. Můžeme tedy jen hádat a snažit se ho interpretovat s dobrým úmyslem. My doufáme, že oceníte jeho neotřelost, svěžest a pitelnost.