Marku, můžeš se našim čtenářům představit a trochu přiblížit co děláš?
Jsem ilustrátor z Prahy, krom ilustrací knih, plakátů, editorialů, LPček, prakticky čehokoliv, co se dá pokreslit, tvořím okrajově i komiks. Svoje díla i vystavuju, naposledy ve Skautském institutu.
Nedá nám to: jak jsi přišel ke svojí přezdívce Čmára?
Ta přezdívka vznikla už na střední škole, kdy jsem vytvořil komiks formou deníku z mého života. Protože se jmenuje Marek, pojmenoval jsem komiks ČMÁRY MÁRY, časem jsem od komiksu upustil, ale přezdívka Čmára mi zůstala.
Na čem teď pracuješ?
V současné době dělám na přebalech knih a mám projekty jako ilustrovaný šátek, chtěl bych rozjet vlastní shop, kde budeme spolu se svojí přítelkyní, která je také ilustrátorkou, prodávat naše printy, pohlednice, samolepky a podobné věci. Do budoucna bych chtěl uspořádat výstavu risografických printů.
Minulý rok jsi vytvořil etiketu pro náš kokosový stout, který byl mimochodem vyhlášen nejlepším pivem v ČR a dostal se až na stránky časopisu Forbes. Tento rok máme edici devíti nových stoutů a tvoje etiketa zdobí opět ten kokosový. Náhoda?
Hmm, nemyslím si (směje se). Zavolal mi Ondra Husák, jestli nechci opět vytvořit etiketu pro kokososvý stout a říkal mi, že ten předchozí byl úspěšný a chtěl by, aby druhá etiketa navazovala na tu původní a kooperovala i barevností. Souvisí spolu tedy nejen motivem, ale i barevností. Je to vlastně takový retro feeling etikety.
Co bylo tedy inspirací pro vznik těchto motivů?
Když jsem se při tvorbě první etikety dozvěděl, že jsou to piva, která byla stočená do barelů po bourbonu, okamžitě mi naskočil Hollywood dvacátých let, spojitost s mafií, dámy kouřící cigarety se špičkou se skleničkou bourbonu v ruce. Proto ta postava s mafiánskou hlavou. Při tvorbě druhé etikety jsem šel s příběhem ještě dál, motivem jsou námořníci, kteří převáželi tyto barely po moři, chtěl jsem to spojit i s tím kokosem, který byl tehdy vlastně exotický produkt. Vznikla objevitelská posádka, která zavítala do exotické země, která vybartrovala bourbon za kokos.
Jak postupuješ při tvorbě, jaký je tvůj kreativní proces?
Nejdřív si nabriefuju téma, ke kterému pak shromáždím veškerou inspiraci a podněty, na papír si udělám skicu, tu pak dodělávám v počítači – vylepšuju jí, snažím se jí udělat co nejkonkrétnější, pokud je to pro klienta, aby měl co nejjasnější představu, jak zakázka bude vypadat. Pokud tvořím jen pro sebe, vytvořím si pouze malou skicu tužkou, a pak už jde o spontánní práci. Nemám ale jasně daný postup, někdy tvořím jen digitálně, rád kresbu tužkou propojuju s kvašem (vodomalbou), pak to scanuju, koloruju v počítači. Pokud mám volnou ruku, tak je to super, mám vizi, která ale může dopadnout úplně jinak, něž původně plánuji.
Pokud víme, tys vystudoval grafický design…
Ano, vystudoval jsem propagační výtvarnictví, ačkoliv ta sřední škola byla snad nejvíc down, jak mohla. Lepil jsem ústřižky papíru a kovu na papír a paní profesorka byla nadšená. Tehdy jsem při tom maloval komiksy. Na vysoké jsem studoval dějiny umění a při tom náročném studiu jsem už věděl, že nemůžu být historik, nebo archivář. Dostal jsem se k ilustracím, a toho se držím dodnes.
A tvoje plány v blízké budoucnosti?
Po předchozích dvou letech jsem prakticky přestal plánovat, tohle slovo jsem vyškrtl ze svého slovníku. Takže mám spíš tužby a přání. Rád bych se ještě víc ponořil do práce ilustrátora, rád bych rozjel víc osobních projektů, nějaké výstavy. Mimo to bych rád tvořil printy pro lidi, mám totiž vždycky velkou radost, když si někdo moji ilustraci koupí, doma si ji pověsí a přináší mu potěšení.