Ježkovy voči bar začíná jako love projekt Pavlíny Stříbrné, která se v roce 2018 rozhoduje otevřít si bar, ve kterém bude čerpat ze své lásky k cestování a studií cestovního ruchu. To se promítá hlavně do interiéru, kde se cestovatelské motivy pojí s Pavlíny zálibou v udržitelnosti a cirkulární ekonomice. Prostor se tak plní všemožnými artefakty z půdy babičky (ta dala svou reakcí na nápad založení baru Ježkovým vočím jméno) a bleších trhů a také sedačkami ze starých tramvají, letadel, později dokonce replika celého vlakového kupé nebo sedačka ze sto let staré lanovky. Vzniká tak obrovská členitost prostoru vhodná pro oslavy, schůzky, rande. Pro každou příležitost je tu místo. Třešničkou na dortu je pak přístup do vnitrobloku, kde se můžete usadit do příjemného prostředí originálního improvizovaného sezení a exteriéru, ve kterém okamžitě zapomenete, že se nacházíte kousek od nejfrekventovanějších míst Prahy. A navíc si tu i zagrilujete, v centru Prahy, přesně tak.
Na začátku existence Ježkových vočí ale padlo ještě jedno rozhodnutí, které velmi ovlivnilo nás, pivovar Zichovec. Zřejmě díky svým cestovatelským zkušenostem měla Pavlína na radaru náš pivovar už tehdy v roce 2018 a v době, kdy ještě opravdu nebyly malé pivovary běžnou součástí nápojových lístků, poptala naše pivo. Podnik u Václavského náměstí, který chce čepovat výhradně naše pivo, byl pro nás poměrně zjevením a když jsme si plácli na to, že se tak stane, byl to pro nás konečně důvod vozit naše pivo do Prahy pravidelně. To nám velmi pomohlo náš zásah v Praze rozvinout a za to jsme velmi vděční. Hlavně proto, že prodávat z počátku neznámou značku muselo být opravdu náročné. Piva z našeho pivovaru od té doby v Ježkových vočích tečou nonstop na třech pípách a jde o takový perpetuální tap-takeover, náš první stálý podnik v hlavním městě.
V průběhu let se v Ježkových očích pořádně makalo na interiéru, a stále maká, tahle práce nikdy neustává. Postupně přibývala nová zákoutí, nové sezení, nové artefakty a nezůstalo to pouze u tématiky dopravních prostředků. K pivu, vínu, koktejlům a drobnému občerstvení v podobě tapas se tu můžete posadit třeba do seříznuté vany z Pavlínina dětství, starých kino sedačkách nebo holičských křeslech. S úpravou a realizací Pavlíniných vizí jí pomáhá její manžel Pavel, s kterým bar provozuje a často je oba můžete potkat přímo za barem. Vzniklo takhle množství instalací, například stěna pokrytá deseti tisíci pivních zátek.
I přes iniciální nepochopení z řad náhodných návštěvníků, kteří často ve smečkách hledají něco jiného než pohodové originální místo s dobrou gastronomií, se Ježkovi voči stali postupem času oblíbeným místem pro místní a dnes jejich místo často slouží k pořádání malých i velkých oslav, večírků, ale i klidných dýchánků. Zajít si sem můžete už odpoledne na kávu, ale bar ožívá hlavně ve večery, kde se zde schází nejen velká základna štamgastů. My hlavně chceme ještě jednou vyjádřit vděk, za průkopnictví a práci, kterou si Pavlína s Pavlem dala s naším pivem a jsme moc rádi, že když tehda na výletě ochutnala našeho polotmavého Magora, zachutnal jí na tolik, že spolu již 5 let spolupracujeme.
Autor článku: Adam Huml