OSOBNOSTI: MICHAEL JACKSON

Sdílet tento článek >

Snad každý obor má nějakou legendu, osobnost tak důležitou, že lze bez okolků říci, že bez ní by věci prostě nebyly stejné. V tom našem světě neexistuje jméno, které se více podepsalo na povaze moderního pivovarnictví, než to Michaela Jacksona, anglického spisovatele a novináře, který svou rukou vytvořil systémy kategorizace piva, které dnes považujeme za samozřejmost. Jeho knihy a televizní pořady udělaly pro pivní svět a řemeslné pivo obrovskou službu a zásadně se zasloužily o vývoj revoluce řemeslného piva nejen v Americe, to vše dlouhá desetiletí před tím, než se objevili první řemeslné pivovary u nás v Česku. Třešničkou na dortu je pak fakt, že je tento pán důležitý stejně tak pro svět whisky jako pro svět piva, skutečný renezanční člověk.

Náš příběh začíná v Anglii uprostřed druhé světové války. V této nejisté době se 27. března 1942 ve městě Wetherby rodině litevských židů narodil syn Michael, který po svém otci zdědil poangličtěnou verzi původního litevského židovského příjmení Jakowitz, tedy Jackson. Rodina se po válce přestěhovala do města Leeds a ve stejném kraji se Michael vydal na cestu novinařiny, kterou vystudoval na škole King’s James Grammar School. Při cestách do Edinburghu pak Michael v brzkém věku přičichl k nejproslulejší skotské komoditě, whisky, která už navždy zůstala neoddělitelnou součástí jeho života.

Whisky z počátku ale zůstala na vedlejší koleji, Michael totiž propadl jinému světa, kde nacházel daleko komplexnější paletu chutí a kultur. Jeho novinářská a spisovatelská snaha s prvními knihami dostává jasný podtext, čtenáři zjišťují, že pivo není jen o sladu, chmelu, vodě a kvasinkách, ale zejména o kultuře a zvyklostech na jeho konzumaci navázaným. Michael se tak věnuje nejen detailní kategorizaci piv, ale i okolnostem jejich konzumace, a popisuje pivo jako nápoj pracující třídy, který je neoddělitelnou součástí našich každodenních životů.

Už v sedmdesátých letech tedy vznikají první knihy, v roce 1976 se objevuje dílo „The English Pub“, které se věnuje tradiční anglické pivní kultuře, nejen pivům, ale i hrám, jídlu a lidem, které v anglických hospodách potkáváme, pivo je tak usazeno jako kulisa do světa daleko většího fenoménu než je prostý nápoj samotný. Kniha je plná fotek bující životem, a dodnes z ní člověk může nasát autentickou podobu anglických putik ze 70. let minulého století. „The English Pub“ zůstala poměrně okrajovou záležitostí tehdejších pivních fanoušků, ale další rok Michael vydává knihu, která přepisuje dějiny, knihu ve které najdete základy systémů a terminologií, které dnes po 45 letech považujeme za dané. Jméno tohoto díla je „The World Guide to Beer“.

Kniha „The World Guide to Beer“, jejíž revidovanou přeloženou verzi najdete v českých knihkupectvím pod názvem „Encyklopedie piva“, se stala okamžitým fenoménem. Do jejího vydání byli jednotlivé pivní kultury velmi izolované a přesahy a inspirace vznikali většinou pouze migrací a fůzí přistěhovaleckých a lokálních kultur, jak si sládci svoje zvyky a postupy vozili s sebou. Michaelův průvodce tak dal jedinečný vhled do jednotlivých pivních kultur světa každému, kdo si knihu koupil. To mělo největší dopad na americkou pivní kulturu, kde zrovna začal vzkvétat nový svět řemeslného pivovarnictví v čele s pivovary jako New Albion, Anchor, nebo Sierra Nevada.

S „The World Guide to Beer“ se totiž poprvé sládci světa mohli potkat s komprehenzivním řazením do pivních stylů. Pivní styly dnes bereme za základ pivovarnictví, v sedmdesátých letech to byla ale docela novinka, pivovary si pojmenovávali piva jak chtěli a často neměli přehled o pivech, která se vařila na druhé straně světa nebo třeba i v jiné části jejich státu. Mnoho pivovarů si tak prostě vařilo svoje pivo podle tradičních dochovaných receptů a nijak se neobtěžovali se svým zařazením do nějaké širší pivní kultury. Kniha M. Jacksona tohle změnila, sládci najednou srozumitelně četli o vlastnostech jednotlivých světových rodin, o unikátních postupech a surovinách a to jim umožnilo třeba se i pokusit tyto styly napodobit.

Jacksonova kniha se stala základem, ze kterého vychází naše dnešní globalizovaná kultura, na jeho písmu jsou založeny recepty dodnes vařené, a i hodnotitelské systémy jako BJCP (Beer judge certification program) čerpají ze základů, které Michael položil. Jeho práce tady ale ani zdaleka neskončila, svůj život i nadále zasvětil pivu a whisky, a nejen knih z jeho rukou vzejde ještě mnoho.

Několik let po vydání „The World Guide to Beer“ se Michael nadále věnoval své novinářské profesi, cestám a výzkumu piva a whisky. Zatímco jeho první rukopis hýbal vývojem pivovarnictví v USA, on se nadále soustředil hlavně na evropský kontinent. V roce 1989 hostuje dnes už legendární televizní pořad „The Beer Hunter“. Šest epizod vysílaných na Channel 4 a Discovery nás provedly po světových pivních kulturách Kalifornie, Britských ostrovů, Česka, Německa, Belgie a Holandska s důrazem na historické tradice, které se už často za posledních 30 let stihly vytratit. Tento pořad navázal na jeho první knihu a rozdmýchal zájem o řemeslná piva i mezi širší veřejností. Šest třicetiminutových epizod tak švihem udělalo ze světa piva svět pro všechny, co si zapnuli televizi.

Dneska si „The Beer Hunter“ najdete snadno na youtube a každému doporučuji se podívat. Tradice dnes ztracené jsou často zachycené už jen na tomto záznamu, například pivovar Pilsner Urquell si v epizodě o České Republice můžete prohlédnout ještě v plné kráse, když veškerá jeho produkce kvasila v 1500 dřevěných fermentorech.

Screen Shot 2019 06 25 at 11.02.08 AM » Pivovar Zichovec

Dva roky před pořadem na Discovery se Michael ještě stihl hluboce zapsat do světa whisky. Napsal rozsáhlou knihu „The World Guide to Whisky“, kde se pečlivě věnuje veškerým dobovým palírnám a detailně hodnotí všechna běžná základní plnění dnes legendárních palíren na škále od 0 do 100. Zakládá tak moderní whisky sommeliérství a je první kdo otevřeně vyjadřuje, že za whisky hodnocené pod 70 bodů nemá cenu utrácet peníze. Tato kniha se stává biblí všech fanoušků whisky, stejně jako se o deset let dříve stala biblí pivařů jeho kniha o pivu.

V devadesátých letech a na začátku nového milénia u Michaela vidíme změnu orientace ve prospěch sofistikovanější whisky. Můžeme jen hádat proč tomu tak bylo, ale nepochybně svou roli hrálo vytrácení pivních tradic a nadcházející hypermodernita moderního pivovarnictví. V roce 1991 ještě vydává stěžejní knihu „Michael Jackson’s Great Beers of Belgium“, které je připisováno obnovení zájmu o tradiční belgické pivní styly a záchrana tradičních belgických lambiků. Po vydání této knihy se totiž v Americe zájem o lambik zmnohanásobil a americká poptávka tak vytáhla skomírající belgické pivovary zpět do černých čísel.

V roce 1997 Michael vydává poslední větší knihu o pivu jménem „Michael Jackson’s Beer Companion“, která zůstává pro následující roky povinnou výbavou jakéhokoliv beergeeka.

V roce 1998 ještě vydává dvě méně známé publikace: „Ultimate Beer“ a „Little Book on beer“. Po těchto publikacích se Michaelovi knihy už výhradně věnují světové whisky a vydává tak další stěžejní díla pro kulturu pití tohoto nápoje- Scotland and its Whiskies (2001), The Malt Whisky Companion (2004) a Whisky (2005). Tyto díla ho ve světě palírnictví proslaví stejně, možná i více než pivo a když v roce 2007 prohrává svou dlouhou bitvu s parkinsonovou chorobou, zanechává za sebou odkaz, na kterém stojí hned dvě globální gastronomické kultury.

Michaelu Jacksonovi opravdu dlužíme za svět, který pro nás připravil, řemeslné pivo dnes vypadá tak jak vypadá z nemalé části právě díky tomuto sympatickému chlapíkovi. Během svého života získal Michael Jackson mnoho ocenění, byl dokonce prvním na světě, kdo obdržel americké ocenění za celoživotní přínos pro pivovarnictví organizací Institute of Brewing Studies. Stal se prvním zvoleným předsedou guildy pivních spisovatelů v Británii a získal podobná ocenění i ve Francii, Belgii nebo Německu. 

Celý život přednášel na několika univerzitách a jeho odkaz nekončí ani tam. Po jeho smrti byla v jeho sídle nalezena největší sbírka pivní literatury na světě. Celkem 1500 knih a nespočet historických receptů a výňatků, ale i vlastního výzkumu, kterými celkem naplnili téměř 30 kartoték. Dnes jsou k dispozici v oxfordské knihovně komukoliv, kdo má zájem ponořit se opravdu hluboko do historie pivní kultury.

Je jisté, že bez Michaela Jacksona bychom zdědili úplně jiné řemeslné pivovarnictví, a že mu všichni trochu dlužíme za rozmanitost, kterou si dnes užíváme.

Autor: Adam Huml

Mohlo by vás zajímat

Za pivem na Yucatán

Díky volnějším vstupním podmínkám se minulou sezónu stalo Mexiko oblíbeným cílem dovolených. Hlavní dovolenkovou destinací Mexika je poloostrov Yucatán administrativně se dělící...

AŤ TI NEUTEČE ŽÁDNÁ ZAJÍMAVOST

Naplň krabici a my ji dopravíme zdarma

Tady ještě zbývá prázdné místo

0 / 12
Naplň krabici a my ji dopravíme zdarma
0 / 12
Tady ještě zbývá prázdné místo

AŤ TI NEUTEČE ŽÁDNÁ ZAJÍMAVOST