Ucítit v hotovém pivu kovovou chuť je něco, co opravdu nechcete zažít. Nic už s ní totiž neuděláte. Na kov jsme všichni různě citlivý a některým z nás tato vada nemusí ani vadit. I tak je důležité se jí vyvarovat, protože vysoké množství kovových iontů v pivu neovlivňuje pouze chuť, ale i mnoho dalších kvalit vašeho díla.
Vady, které není vždy nepříjemné v pivu naleznout, jsou docela vzácné. Izoamylacetát je jedním z nich. Tento výrazný ester je totiž látka, která propůjčuje banánu jeho chuť a v některých pivních stylech je dokonce žádoucí. Zajímovstí je, že izoamylacetát používají ke komunikaci i včely, takže kdyby se vám kolem vaší bavorské pšenice začali slétávat, tak je vše v pořádku.
Obilí a slad jsou nezbytné suroviny na výrobu piva a bez jejich chuti si ho nedokážeme představit. Přeměna zrn ve slad a jeho extrakce je ovšem náročná disciplína, která může v případě podcenění několika kroků vést k obilné chuti, která není žádoucí. Pojďme se na to podívat blíže.
Kyselina máselná je vadou, která nám velmi rychle uvízne v paměti. Deskriptor „dětské zvratky“ nám totiž může na první poslech připadat velmi zábavný, ale to jen do té doby než ho ochutnáte. Kyselina máselná je extrémně páchnoucí a nepříjemná vada, která vaše pivo dokáže zcela znehodnotit a je tak jednou z nejlepších motivací dobré sanitace a přísný výběr kvality vstupních surovin.
Kyselina kaprylová, je mastná kyselina, která typicky vzniká působením kvasinek a lipidů za neideálních podmínek. Projevuje se zápachem známým z kozích sýrů, při nižších koncentracích může připomínat rostlinný olej nebo vosk. Z kyseliny kaprylové může vznikat příslušný ester – ethylkaprylát, který se u piv s dlouhým ležením, například barleywine, může podílet na příjemném ovocném projevu.
Puch zkažených vajíček je něco, co velmi pravděpodobně každý v pivním světě potká, díky vysoké těkavosti je totiž i malé množství sulfanu (zastarale sirovodíku) velmi snadno citelné při přivonění, i když se v chuti nemusí projevit. Pro některé pivní styly jako je například anglický Burton Ale je lehký sulfanový zápach v pořádku. Tahle vůně připomínající vůni termálních pramenů má také další vlastnost – díky těkavosti a vazbě na CO2 se z piva rychle vytrácí a po pár minutách ve sklenici tak může zcela odeznít.
Letinka je jednou z nejběžnějších vad, kterou poznáváme. Potkáváme jí nejen v zelených lahvích exportních piv, ale velmi často ji ochutnáme v pivu, které jsme prostě jen pár minut zapomněli na slunci.
Thiol neboli Merkaptan naštěstí není něco, s čím se v pivu potkáváme často, nebo o tom aspoň nevíme. Dnes je dokázáno, že se na podprahové úrovni merkaptan zásadně podílí na utváření chuťových a aromatických profilů historických i moderních pivních stylů.
Dnes se seznámíme s jednou z nejčastějších vad, kterou můžete potkat. Máslová chuť je tu s námi dlouho a navždy, jejím nositelem je diacetyl, který je přirozeným produktem kvašení a potkávat ho můžeme jako máslovou chuť v potravinách jako je margarín nebo máslový popcorn. V některých pivech se pak může ve stopovém množství podílet na žádoucím charakteru, ve většině případů je ale projevem nezvládnutých technologických postupů.
Pivovar Zichovec
ul. 5. května 2789
44001 LOUNY
eshop@pivovarzichovec.cz
Stránky používají Cookies.
Užíváním stránek souhlasíte s užíváním cookies dle zásad uvedených v podmínkách užití stránek.
© 2022 I. Zichovecká s.r.o. | Design by MOO Design & Created by eSoul
Tady ještě zbývá prázdné místo
