Dávno předtím, než někdo řešil, co je zrovna cool a co je trendy a jestli nějaký chmel voní víc jako kokos, nebo bílé hrozny, byl tu čas, kdy nevznikaly prakticky žádné prvoplánové líbivky. Během prvních dekád americké revoluce řemeslných piv měli sládci jen pryskyřičné a hořké americké chmely, šestiřadý ječmen a omezený přístup k historickým evropským tradicím a zdrojům. A tak první, dnes už tradiční americké pivní styly, často vznikaly částečně jako znouzecnost – hybridy importovaných tradic a přístupných surovin. Jeden z méně známých, takto vzniklých stylů, je právě American Brown Ale.

Historie názvu Brown Ale sahá na britské ostrovy daleko do 18. století, kdy se dle dochovaných zdrojů používaly názvy jako „brown beer/ale“, „black beer/ale“, „porter“ či „stout“ pro popis velmi podobných, stylově těžko odlišitelných piv, které spojovala sytě hnědá barva. Teprve jak se přibližovala viktoriánská éra a s ní rozsáhlá industrializace, se začalo přemýšlet o nějaké vyšší efektivitě zpracování sladů a rozdělení na druhy piv podle vlastností. Hřebíčkem do rakve starým pořádkům pak byl rok 1818 a vynález bubnového sušení sladu Danielem Wheelerem, který se inspiroval tehdejší technologií pražení kávy.

Tento druh zpracování nejprve přináší úplně nový druh sladu, který je daleko víc pražený a tmavší. Sládci ho rychle adoptují a vyrábějí daleko černější piva než kdy dříve. Slova „black“ a „brown“ se tak od sebe začínají poprvé smyslově rozcházet. Stejný vynález pana Wheelera pak krátce poté paradoxně napomáhá i vzniku jemně sušených sladů a vzestupu piv typu Pale Ale. Tato polarizace do výrazně tmavých, a na tu dobu velmi světlých piv, nadále pokračuje a původní hnědí zástupci pomalu mizí. V době, kdy pale ale poráží v popularitě portery a stouty, už je brown ale obskuritou a v průběhu 19. století se prakticky vytrácí.

V roce 1927 dostává z nenadání brown ale druhou šanci. Skotská skupina Newcastle breweries tehdy oprašuje zapomenutý styl a poprvé vaří Newcastle Brown Ale, který okamžitě nabírá na slávě a postupem času se stává jedním z nejpopulárnějších piv v Anglii. I přesto, že variace z Newcastle úplně přesně nereflektuje svoje o staletí starší předky (hlavně ve prospěch pitelnosti), nese obrovskou zásluhu na tom, že dnes tento název pivního stylu etikety pivovarů stále nesou. Dnes je těžko představitelné, že ještě v devadesátých letech 20. století byl tento okrajový styl jedním z nejprodávanějších piv na anglickém trhu, ale přesně tak tomu bylo a do dnes se Newcastle Brown Ale uvaří stovky tisíc hektolitrů ročně.

Newcastle breweries mají určitě nejzásadnější vliv na vzkříšení stylu brown ale, i když částečně jen v názvu. Kdyby tohoto piva nebylo, asi by se nestalo, že by se američtí domovarníci a sládci v 80. a 90. letech snažili pídit po historii a interpretovat styl skrze vlastní výtvory za použití originálních amerických surovin, hlavně takzvaných céčkových chmelů (Columbus, Cascade, Chinook a další).

Dle dochovalých zdrojů se americké verze brown ale začali objevovat v 80. letech v Texasu, kde tamní domovarníci čerpali z anglických vzorů, ale pivo si zásadně upravili pro svoje potřeby a možnosti. Začaly vznikat chmelenější a silnější verze a byla zcela vyškrtnutá melasa, která byla v anglických brown ale běžným surogátem. V 90. letech se poté objevují první komerční příklady, které dnes lze považovat za nejstarší dostupná piva stylu American Brown Ale. Prvním byl Pete’s Wicked Ale z pivovaru Pete’s brewery, po kterém další pivovary naskakují rychle na vlak a vznikají například Moose Drool Brown Ale od Big Sky brewery nebo Hazelnut Brown od pivovaru Rogue.

Tak jako většina trendů i American Brown Ale na vrcholu popularity nebyl navždy a v 21. století ho podobně jako spoustu původních amerických stylů vytlačili modernější, chmelenější, pitelnější a víc trendy piva. Jak tyto dnes už dekády staré styly pomalu získávají status historických počinů, začínají být zajímavé hlavně pro nové beergeeky, kteří často nic takového neměli příležitost ochutnat. A tak teď nejen pro beergeeky přinášíme naší interpretaci autentického American Brown Ale i my v Zichovci.

American Brown Ale nám skvěle ukazuje jak se někdy styly ohýbají s dobou, oscilují mezi popularitou a obskurností a přetvářejí se do nových podob. Pivo, které bylo původně jednoduše výsledkem dostupných surovin a technologií, je dnes stylem, kterému se některé pivovary snaží věrně přiblížit hlubokou rešerší a moderními postupy. Americký ani anglický Brown Ale pravděpodobně už nikdy nebude nikde blízko mainstreamu, můžeme být ale vděční, že ho dnešní pivní kultura bez pochyby udrží mezi živými tradicemi.

Autor: Adam Huml