ZICHOVEC X MICHAL ŠKAPA

Sdílet tento článek >

Share on twitter
Share on facebook
Michal, alias Tron je jednou z nejzásadnějších osobností české graffiti scény, a to již od poloviny devadesátých let. Je také autorem etikety našeho Stout Laphroaig 2021. Vydali jsme se proto do jeho ateliéru, abychom ho pro vás vyzpovídali. 

Michale, kdy a co tě přivedlo k malířskému plátnu? 

V těch devadesátých letech jsem začínal malovat hlavně po pražských ulicích, hodně mě vzala právě vlna graffiti, která sem vtrhla po revoluci, a na které jsem se nesl celá devadesátá léta, ale i po roce 2000. Pak se to překlopilo v seriózní ateliérovou tvorbu, které se věnuji od roku 2010. Není to tak dlouho, co jsem měl výstavu v Galerii Václava Špály a uvědomil jsem si, že je to prakticky na den přesně deset let poté, co jsem měl svoji první důležitou výstavu v Trafačce ve Vysočanech. Bylo to takové pěkné uzavření toho desetiletého období. Jinak výtvarné umění sleduji od malička, kdy mě rodiče brali po galeriích, a jsem rád, že jsem toho sám součástí. Od roku 2007 mám atelier v Meet Factory v Praze, takže to už je taky pěkná řádka let. 

Jak tvoji tvorbu ovlivnil New York, který jsi často navštěvoval? 

New York pro nás byl mekkou, tam graffiti vzniklo a my se s dalšími crew members rozhodli, že to musíme okusit. Podařilo se nám tehdy proniknout do systému newyorského metra, malovali jsme na vagóny a byla to tehdy a je dodnes obrovská inspirace. Teď nedávno jsem tam opět byl, procházel jsem místa, kde jsme bydleli a kde jsme se pohybovali, prošel jsem si všechny možné galerie a je to stále to inspirativní město, které miluju. Na každém rohu jsou tam k vidění skvělé věci. Ve své tvorbě se věnuji městské tematice, dělám pohledy do různých městských struktur a architektur a megapole, jako NY, mě fascinují. 

DSC09650 » Pivovar Zichovec

Tvoje díla zahrnují obrazy, litografie, grafiky, ale i instalace z neonových trubic a velké mural art projekty. Kde bereš inspiraci v rámci tak širokého záběru?

Snažím se dívat kolem sebe, zajímám se o věci. To, co cítím a vidím, přenáším do svých děl, záleží, v jaké poloze svojí tvorby se zrovna nacházím. Často tvořím kompozice z písma, kde používám svoji vlastní abecedu, tam mě inspirují literární, nebo hudební texty. V těch městských kompozicích se inspiruju architekturou světových měst, která mě moc baví. V poslední době tvořím objekty z neonových trubic, a tam se prolíná kombinace kresby světlem a a malované koláže, sleduji vrstevnatost a vkladám tam různé skryté významy.

To vlastní písmo nás zajímá…

V roce 2005 jsem byl za kolegou v Sao Paulu v Brazílii, kde existuje odnož graffiti kultury. v té době bylo celé město pokryto takovou pavučinou podpisů, které se neobjevovaly jen v levelu ulice, ale ti autoři šplhali i po výškových budovách. Používali speciální znaky, které vycházely z latinské abecedy, ale byl tam i vliv runového písma a německé fraktury, lámané tvary apod. Tehdy jsem si dělal skicy a po návratu domu si stvořil vlastní abecedu, kterou jsem později i digitalizoval, takže se s ní dalo psát i na počítači. O několik let později jsem ji začal používat i ve svojí tvorbě. Dneska ji ovládám jako vlastní rukopis. 

Pracuješ při své tvorbě sám, nebo s někým spolupracuješ? 

Baví mě propojování, jeden čas jsem fungoval v tandemu s Ondřejem Vyhnánkem, kdy jsme například oba pracovali na ploše jednoho plátna, nebo jsme dělali společné sochy. Teď jsme s kolegy založili uměleckou skupinu Firma, kde se opět propojujeme při tvorbě.  Mimojiné na obraz šest krát čtyři metry se vměstnalo nás sedm autorů. Mám rád propojení mezi lidmi, nebo s brandem, baví mě, když se moje tvorba například vepíše do nějakého interiéru. 

Nedávno proběhla tvoje výstava Top To Bottom v galerii Václava Špály. Tam jsi obrazy prakticky opomíjel a vyplnil celý prostor galerie. Čím byla výjimečná kromě toho, že to byla první samostatná výstava graffiti umělce v této vážené instituci? 

Pojem Top to the Bottom jsem si vypůjčil z graffiti slovníku a znamená to přeneseně od půdy až po sklep. Pojal jsem galerii jako jedno velké plátno, maloval jsem rovnou na zdi a závěsný obraz jako médium, kterému se ve své tvorbě věnuju nejvíc, jsem tam úplně vyřadil. Bylo to neobvyklý koncept jak v rámci mojí tvorby, tak i v rámci galerie. Ve sklepní části galerie pak probíhala rozsáhlá instalace z neonových trubic, které byly naprogramované a blikaly ve tmě v různém rytmu a bylo to spojené i se zvukovou instalací. Jsem moc rád, že do toho v galerii takhle šli, že jsem měl tu možnost to takto pojmout, až to celé fungovalo. Touto výstavou jsem se vrátil ke kořenům, promítnul jsem do ní všechny zdroje svojí inspirace, od různých linků ke komiksové a graffiti kultuře, objevila se tam moje abeceda, citace, pouliční zákoutí nebo světelná reklama.

Jak vidíš vnímaní graffiti jako umění tady u nás v Čechách? Došlo za poslední roky k nějakému posunu? 

Jak to chápu já, tak graffiti není umění a ani jím nechce být. Je to styl, který se k nám dostal zvenku v devadesátých letech ta komunita je tu pořád dost silná. Graffiti se nedá přenést do galerie jedna ku jedné, vždy se k tomu musí přistoupit trochu jinak. Co se mě osobně týče, už se nepovažuju za plnohodnotného graffiti umělce, protože jsem se za ty roky posunul trochu jiným směrem. Občas se mě lidi ptají, jestli mi nechybí ten adrenalin v ulicích, ale vystavovat a tvořit je stejné dobrodružství, jako malovat venku, jen s trochu jiným přístupem.

DSC09644 » Pivovar Zichovec

Jaký máš vztah k pivu? 

Pivo mám rád a moc mi chutná. Poslední dobou mě baví menší pivovary a speciály, ta rozmanitost chutí, kterou si užívám. Pivovar Zichovec jsem poznal ještě před naší spoluprací na etiketě, díky svým známým, a věděl jsem do čeho jdu. 

Prozradíš nám, jak vznikla tvoje etiketa pro naše pivo?

Jde o výřez z mého obrazu, kde je řádkový zápis té mojí abecedy. Používám řídkou barvu, která stéká dolů a ovlivňuje tím další vrstvy obrazu. A zajímavostí je, že stejný výřez jsem potom použil na dlouhém murálu, který se nachází v Praze na Veleslavíně, jde o dlouhou zeď na Evropské, kterou můžete spatřit po cestě na letiště. 

Kde narazíme na tvoje další projekty a instalace?

Minulý rok jsem, kromě Špálovky vystavoval například v Galerii Mega ve vestibulu metra Palackého náměstí, kde jsem dělal chromovou instalaci, měl jsem naprosto volnou ruku a bylo to parádně uvolňující. Rok 2021 byl hodně nabitý, tvořil jsem velké projekty na zdi v Čáslavi, Olomouci, Žatci a dalších městech. Rok 2022 vypadá také slibně. Tento měsíc probíhá moje menší výstava Grid v bratislavském prostoru Love Them Space. Na Slovensku budu pokračovat ještě v létě projektem Dead man. Teď se připravuje také akce Wall Street, hlavní část se bude odehrávat ve Ville Pellé a taky se bude malovat několik murálů po městě a já jsem do toho také značně zapojen. Na září pak chystáme společnou expozici s kolegou Michalem Cimalou, půjde o naše neonové objekty a odehraje se v Galerii U Betlémské kaple. Těším se opět na další výzvy a setkání.

Share on twitter
Share on facebook

Mohlo by vás zajímat

Nenechte si ujít

Naplň krabici a my ji dopravíme zdarma

Tady ještě zbývá prázdné místo

0 / 12
Naplň krabici a my ji dopravíme zdarma
0 / 12
Tady ještě zbývá prázdné místo