Na začátku září jsme se podívali do Lvova. Bylo to na popud Ládi Vrtiše z pivovaru Raven, který mi při náhodném setkání v jedné vršovické pivotéce nabídl, ať s ním jedu do Ukrajiny udělat degustaci českého piva pro tamní beergeeky. Ačkoliv mě Láďa dlouhé týdny a celou cestu připravoval na to, že je Lvov kulturní a gastronomické centrum Ukrajiny, opravdu jsem nebyl připravený na zážitek, který na mě čekal. A proto sepisuji tento krátký průvodce po místních craft beer barech a pivotékách, kterým bych vás chtěl do Lvova nalákat. Jo… A že je tam válka? O důvod víc tam jet.
Oxidace je projev, který ochutná každý z nás, jde totiž o přirozenou budoucnost každého piva a je to tedy hlavní působitel faktu, že má pivo nějaký datum spotřeby. Jako chybu oxidaci vnímáme hlavně když se dostaví daleko dříve v životu piva, než je žádoucí, nebo pokud je pivo oxidované od začátku. V minulosti byla oxidace v České republice vnímána jako přirozený projev vysoce chmelených piv, s vývojem technologie se to ale mění a je u většiny pivních stylů považována za nespornou vadu.
Acetaldehyd se vyskytuje přirozeně a jeho profil můžeme poznat ve zrajícím ovoci nebo třeba kávě. V pivu ale tuto chuť potkat nechcete, její štiplavý jablečný projev vám totiž dokáže zamaskovat projev surovin, které si v pivu chcete opravdu vychutnat.
Sedíme v malém sousedském pivovárku v Hirošimě, předposledním městě našeho třítýdenního putování po Japonsku. Střídavě od sebe upíjíme lehký pšeničný ejl a kávový stout, přičemž si začínáme stále intenzivněji uvědomovat, že náš výlet bude brzy u konce. Nepříjemné myšlenky na návrat do pracovního procesu ale naštěstí přerušuje manželka Bára překvapivou informací, že jsme právě v Japonsku ochutnali už sto různých druhů místních piv. Nejprve nevěřím, ale Untappd nelže. Po krátkém zamyšlení se vlastně ani není čemu divit. Je pravdou, že naše cesta za chrámy, bambusovými lesy, zábavními parky, arkádovými hernami a restauracemi s lokálními specialitami byla pivovary záměrně protkaná celkem pravidelně, takže konečné skóre 115 ochutnaných vzorků dává docela smysl.
Ačkoliv sýr mnozí z nás považujeme za přirozeného partnera pivu, jeho chuť v pivu opravdu cítit nechceme. U této vady je téměř vždy problém ve stáří chmelu, proto je dobré si před použitím chmel vždy dobře očichat.
V druhé půlce dubna jsme po dlouhé cestě a nejedné debatě poslali do světa náš první Pastry Sour. Zatímco v pivovaru teprve utichala dlouhá a místy vášnivá diskuze o vydávání/nevydávání v našich očích sladších piv, začaly chodit první recenze a s němi přišlo velké překvapení. Podle mnohých totiž naše pivo s 60 g sacharidů na půllitr bylo „málo sladké“. To byl první moment, kdy mi opravdu došlo, jak moc pasterovaná nedokvašená sladká piva ohýbají spotřebitelské preference mezi konzumenty řemeslných piv.
Někteří z nás, kteří v roce 2016 pracovali po pražských pivotékách a barech s řemeslným pivem, měli v té době tu čest poprvé potkat mladou ženu jménem Karolína Fialová, která obcházela podniky se svým prvním pivem „Stout No. 1“. Ve 23 letech se tak stala jednou z nejmladších sládkových v České republice a velmi rychle si získala místo v srdcích českých pivařů a to hlavně neotřelostí a spolehlivou kvalitou svých piv. Dnes, o necelých 7 let později (už se jménem Chroustovská) je Karolína jedním z nejváženějších výrobců českých piv a známým průkopníkem nových světových stylů.
Letos se můžete těšit na třetí sérii našich stoutů stařených v dřevěných sudech. Jde rozhodně o jedna z těch piv, na která jsme opravdu hrdí, neboť do nich investujeme spoustu času a péče. Celou cestu barelů bychom vám rádi na následujících řádcích trošku přiblížili.
Aneb Vaříme pivo, cvičíme jógu a degustujeme. Tak zněl název akce, kterou uspořádala ta něžnější část Zichovec gangu v sobotu 18. února v našem pivovaru v Lounech k příležitosti vaření piva Courage na podporu Pink Boots Society – neziskové organizace s mezinárodním členstvím, jejímž cílem je pomáhat, inspirovat a podporovat ženy a nebinární osoby v odvětví fermentovaných/alkoholických nápojů v jejich kariérním postupu prostřednictvím vzdělávání.
American Brown Ale není historickým stylem v pravém slova smyslu. Na svět totiž přišel teprve v 80. a 90. letech minulého století. Jeho kořeny sahají ale daleko dál, a tak jsme pro vás k příležitosti vydání našeho prvního piva stylu American Brown Ale připravili krátký přehled toho, jak se americká verze Brown Ale dostala tam, kde je.
We use cookies on our website to give you the most relevant experience by remembering your preferences and repeat visits. By clicking “Accept”, you consent to the use of ALL the cookies.
Tyto webové stránky používají soubory cookie ke zlepšení vašich zkušeností při procházení webových stránek. Z nich jsou ve vašem prohlížeči uloženy soubory cookie, které jsou klasifikovány jako nezbytné, protože jsou nezbytné pro fungování základních...
Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětné vazby a další funkce třetích stran.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webovými stránkami. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počtu návštěvníků, míře odskočení, zdroji návštěvnosti atd.
Reklamní soubory cookie se používají k poskytování relevantních reklam a marketingových kampaní návštěvníkům. Tyto soubory cookie sledují návštěvníky napříč webovými stránkami a shromažďují informace pro poskytování reklam na míru.
Nezbytné soubory cookie jsou naprosto nezbytné pro správné fungování webových stránek. Tyto soubory cookie zajišťují základní funkce a bezpečnostní prvky webových stránek, a to anonymně.
