Blog

Výpis článků

Meditujeme. Degustujeme. Žádný stres
joga aroma

Meditujeme. Degustujeme. Žádný stres

MDŽ jsme letos v Zichovci oslavily po našem. Žádný shon, žádný program na minuty. Jen jóga mezi tanky, společný brunch s pivem, povídání o chutích, trocha vaření a hodně tvoření. Den, kdy jsme na chvíli zpomalily a pivovar patřil jen nám.

Jóga mezi tanky.

Ráno jsme začaly klidně. Prostor pivovaru, který jinak žije rytmem výroby a stáčení, se na chvíli proměnil v místo ticha a soustředění. Na zemi se místo přepravek objevily jógamatky a lekce jógy nám pomohla naladit se na celý den. Bez výkonu a bez spěchu – jen dech, pohyb a moment, kdy se člověk na chvíli zastaví. Přesně takový začátek jsme potřebovaly.

Brunch, pivo a první inspirace

Po józe přišel čas doplnit energii. Společný brunch jsme doplnily ochutnávkou piv ze Zichovce a stejně jako minulý rok se z něj rychle stalo místo pro sdílení. Mluvily jsme o pivu, o chutích, které nás baví, o kombinacích, které by stálo za to vyzkoušet. Někdy právě u stolu vznikají ty nejlepší nápady – a ani tentokrát to nebylo jiné.

Nahlédnutí do pivovaru

Další část dne patřila prohlídce pivovaru. Prošly jsme místa, kde běžně vznikají naše piva, a podívaly se blíž na proces vaření – od surovin až po tanky, kde pivo dozrává. Pro některé to byl první pohled do zákulisí pivovaru, pro jiné už známé prostředí, ale pokaždé je fascinující vidět, kolik detailů stojí za každou sklenicí piva.

JAK CHUTNÁ NÁPAD: WORKSHOP CHUTÍ

Jedním z hlavních bodů programu byl interaktivní workshop o chutích a aromatech. Společně jsme zkoumaly různé ingredience, kombinace a charakter piva, které bychom chtěly vytvořit. Bylo zajímavé sledovat, jak rozdílné představy se postupně skládají do jedné společné vize. Někdo hledal svěžest a lehkost, jiný výraznou aromatiku nebo exotické tóny. A přesně o tom tenhle moment byl – dát prostor kreativitě.

VAŘÍME PIVO

Když už jsme měly představu o chuti, přišel čas pustit se do práce. Společně jsme se zapojily do vaření nového piva, od práce se sladem až po přidání chmele. Najednou jsme nebyly jen návštěvnice pivovaru – staly jsme se součástí procesu. Zatímco pivo začalo vznikat v technologii, my jsme se pustily do kreativní části dne. Během malování pláten vznikaly návrhy, které se později promění v etiketu piva. Každý tah štětce byl trochu jiný, každé plátno mělo vlastní styl. A právě z těchto nápadů nakonec vznikne vizuální tvář piva, které tenhle den připomene.

DEN, KTERÝ MĚL SMYSL

DAYOFF pro holky byl znovu důkazem, že pivovar může být místem nejen výroby, ale i setkávání, inspirace a tvoření. Děkujeme všem, které dorazily, sdílely s námi svoje nápady, energii a dobrou náladu. Tenhle den byl o společném zážitku – a taky o pivu, které z něj vznikne. A my už teď víme jedno: tuhle tradici rozhodně nechceme opustit.

Jak vzniká Winter Affair Gossip série
escafandrista tinyhill

Jak vzniká série Winter Affair Gossip

Každý ročník festivalu Winter Affair přináší nejen výjimečná piva z celého světa, ale i nové spolupráce mezi pivovary. Série Winter Affair Gossip 2026 vznikla právě z těchto setkání – osm kolaborací mezi pivovary a medovinárnami z Evropy i Brazílie. Od experimentálních sourů přes hybrid piva a medoviny až po silné stouty. Každé pivo je jiný příběh o sdíleném řemesle, nápadech a chuti zkoušet nové věci.

Série piv, která vzniká ze setkání pivních světů

Každý rok je to trochu stejné – a zároveň úplně jiné. Na pár dní se Praha zaplní pivovarníky z různých koutů světa. Přijedou lidé z pivovarů, které jsme dřív znali jen z pivních barů nebo z festivalů a pak se najednou všichni potkáme na jednom místě. Letos se 24. ledna 2026 v magických prostorách Gabriela Loci na Smíchově potkalo 25 pivovarů z celého světa, aby společně představili to nejlepší ze své produkce na třetím ročníku mezinárodního degustačního festivalu Winter Affair. A stejně jako v předchozích letech jsme některé z nich přizvali ještě o krok blíž a udělali s nimi společný projekt. Výsledkem je série Winter Affair Gossip – kolekce piv a fermentovaných nápojů, které vznikají ze společných nápadů, sdílených zkušeností a kombinace různých řemeslných přístupů. Někdy jde o společné recepty.
Někdy o experimenty.
Někdy o blending. Letos se do série zapojilo 6 pivovarů a 2 medovinárny – od Brazílie přes Dánsko až po Estonsko. Ne vždy jde o klasický collab brew.
Někdy je to společný recept.
Někdy experiment s novou surovinou.
A někdy třeba blending piva a medoviny. Každý projekt ale spojuje jedno – propojení různých přístupů k řemeslu, ingrediencím a fermentaci. Letos se do série zapojilo 6 pivovarů a 2 medovinárny. A výsledkem je osm velmi rozdílných pivních (a někdy i nepivních) příběhů.

OPA je pivo, které spojuje lehkost, sametovou jemnost a moderní chmelení v harmonický celek (citace)
Trendy a obliba na pivní scéně

OPA se stává oblíbenou volbou zejména v minipivovarech, které hledají cestu, jak nabídnout pitelné, svěží, ale zároveň zajímavé pivo. Styl se výborně hodí pro celoroční pití a je přitažlivý jak pro zkušené pivaře, tak pro nováčky, kteří chtějí vstoupit do světa svrchně kvašených piv. OPA tak právem patří mezi nejpřístupnější a zároveň nejmodernější styly současného craftového pivovarnictví.

Piva série Winter Affair Gossip

VOGELSANG Vegan Ice Cream Sour
Raspberry, Blackberry, Blackcurrant, Beetroot & Tonka — 18° Plato

Tenhle projekt s rakouským pivovarem Vogelsang byl takový předskokan celé série. Pivo jsme začali vařit už v prosinci a premiéru mělo právě na Winter Affair festivalu.

Výsledkem je ice cream sour bez laktózy.

Místo ní jsme použili veganský zmrzlinový prášek, který dodává pivu krémovost a sladkost.
Základ tvoří maliny, ostružiny a černý rybíz, které doplňuje jemně zemitý tón červené řepy. Na konci přichází tonka, která celé pivo zakulatí sladce kořeněným dezertním dozvukem.

Pro oba pivovary to byl první pokus o takovýto dezertní zmrzlinový pivní styl. Nula zkušeností, spousta studia, rešerší a výsledek, který rozhodně stojí za ochutnání. MARLOBOBO Blackcurrant Mead & BA Imperial Stout Hybrid
31° Plato

S Mariusem z norské medovinárny Marlobobo jsme tentokrát nespojili síly u varny, ale u dřevěných barrelů.

Vznikl hybrid mezi pivem a medovinou – blend jeho barrel aged černorybízové medoviny a našeho dvouletého barrel aged stoutu ze sudu po Woodford Reserve. Na závěr jsme přidali trochu bourbon vanilky.

Celkem vznikly pouze tři unikátní sudy této velice komplexní dobroty. Jeden jsme otevřeli na Winter Affair. Další dva čekají na speciální příležitost. FIRSTEP Weed NEIPA
Citra, Nelson Sauvin & Cannabis Terpenes
18° Plato

S kamarády ze slovenského pivovaru Firstep jsme se pustili do experimentu s konopnými terpeny. Ty nás uchvátily už loni v jejich hoplageru Bongbong a tak jsme si řekli, že je společně zkusíme aplikovat v pivním stylu NEIPA.

Použili jsme aromatické terpeny Abstrax odvozené od konopných odrůd Blue Dream a Grapefruit Kush. Ty pivu dodávají dank, pryskyřičné a grepové aroma připomínající čerstvé konopí – jen vůni a chuť bez jakýchkoliv psychoaktivních účinků.

Chmelový základ tvoří Citra a Nelson Sauvin, takže v chuti najdete citrusy, tropické ovoce i typický angreštový charakter Nelsonu.

Výsledkem je NEIPA, která voní trochu jinak, než jste zvyklí – dank, divoce a zatraceně zajímavě. TINY HILL Session Braggot
Passion Fruit, Coconut & Vanilla
11° Plato

Dánská medovinárna Tiny Hill byla náš objev v létě 2025 na festivalu v Aalborgu. Hned jak jsme se tam potkali, dali jsme se do řeči a pozvali je na náš festival.

Specializují se na moderní medoviny, takže jsme společně zkusili styl, který u nás skoro nepotkáš – braggot, tedy hybrid piva a medoviny. Resp. Jeho slabou (session) verzi.

Základ tvoří med, který dodává jemnou květinovou sladkost a plnější tělo.

Mučenka přináší šťavnatou kyselkavost, kokos tropickou hebkost a vanilka všechno propojuje do zakulaceného, ale pořád osvěžujícího celku. CERVEJARIA ESCAFANDRISTA Caipirinha Sour Ale
Lime, Passion Fruit & Cachaça
12° Plato

Když už na festival dorazí Pedro z pivovaru z Brazílie, bylo jasné, že z toho musí vzniknout něco inspirovaného tímhle koutem světa.

S Cervejaria Escafandrista jsme se inspirovali ikonickým koktejlem Caipirinha – konkrétně jeho mučenkovou variací.

Do lehkého sour ale jsme přidali limetky, marakuju a kapku pravé cachaçy.

Výsledkem je tropicky šťavnatý kyseláč, který chutná trochu jako drink na dovolené. SOMA New England IPA
Riwaka, Motueka & Citra
18° Plato

Se španělským pivovarem SOMA, jednou z evropských špiček moderních IPA, jsme spojili síly na šťavnaté klasice.

Moderní NEIPA, která je plná, zakalená a aromatická, ale zároveň překvapivě lehká na pití.

Chmely:
Riwaka – citrusová kůra a mučenka
Motueka – limetka a angrešt
Citra – tropické ovoce a mango

Výsledek je juicy IPA, která voní na metr daleko. PUHASTE Double Milk Hot Chocolate Stout
Cocoa, Ancho Chilli & Cinnamon
28° Plato

Estonský pivovar Pühaste patří mezi evropskou špičku v silných tmavých pivech.

Společně jsme vytvořili Double Milk Stout inspirovaný horkou čokoládou.

Kakao dodává hluboký čokoládový základ.
Chilli Ancho přináší jemné kouřové tóny a lehké zahřátí.
Skořice celé pivo uzavírá sladce kořeněným dozvukem.
Tekutý dezert, který vás zahřeje. CANTINA ERANTE Modern Mixed Yeast Saison
Farmhouse Vibes & Sacch. “Bruxellensis” Trois
13° Plato

Toskánská Cantina Errante patří mezi špičku italské scény spontánně a mixed fermentation piv.

Společně jsme vytvořili moderní saison založený na kombinaci dvou kvasnic: Farmhouse Vibes přináší klasickou saisonovou kořenitost a suchost. Saccharomyces “Bruxellensis” Trois přidává ovocné estery a jemnou funky linku.

Chmel Saaz Shine pak doplňuje profil lehkou bylinnou elegancí.

Výsledek je suchý, komplexní a extrémně pitelný saison.

Série, která spojuje pivní scénu

Série Winter Affair Gossip je vlastně kronika toho, co se stane, když se propojí pivovary z různých zemí, stylů a přístupů. Každý projekt je trochu jiný.
Někdy divoký.
Někdy experimentální.
Někdy až překvapivě elegantní. Ale všechny mají společného jmenovatele: radost z řemesla, sdílení zkušeností a chuť zkoušet nové věci. A přesně o tom je Winter Affair.

Buď Fuck Cancer: Prevence jako součást běžného života
pripitek plechovka-fuck-cancer

Buď Fuck Cancer: Prevence jako součást běžného života

Nemoci se neptají. A zdraví není samozřejmost. Často si to uvědomíme až ve chvíli, kdy už je pozdě. Světový den boje proti rakovině připomíná, že rakovina není jen otázkou léčby. Je také o tom, jak žijeme dlouho předtím, než se vůbec objeví.

V Zichovci vaříme pivo, které lidi spojuje.

A když vidíme téma, které má skutečný dopad, chceme být jeho součástí. Ne jako moralizující značka, ale jako někdo, kdo stojí vedle lidí – v běžném životě. Prevence pro nás není strašení ani povinnost.
Je to péče o sebe, o rodinu a o komunitu kolem nás. Je to odvaha zastavit se, poslouchat svoje tělo a udělat krok dřív, než bude pozdě.

Proto jsme se zapojili do 0. ročníku kampaně BUĎ! FUCK CANCER a ve spolupráci s jejím týmem uvařili limitovanou edici nealkoholického piva. Ne jako symbol boje, ale jako připomínku toho podstatného: zdraví má přednost. Vždycky.

Neříkáme „musíš“. Říkáme „můžeš“.

Můžeš se rozhodnout pro sebe. Pro ty, které máš rád. A někdy i ten nejmenší krok může znamenat obrovský rozdíl.

BUĎ.

BUĎ odvážný/á.

BUĎ! FUCK CANCER.

DRINK AND BUĎ! FUCK CANCER.

Řekni to u piva!

Projekt Wilda: Tříletá cesta za kvasinkami z místních sadů
 

Projekt Wilda: Tříletá cesta za kvasinkami z místních sadů

Od roku 2022 makáme ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na projektu s pracovním názvem Wilda. Našim hlavním cílem bylo izolovat a využít pro vaření piva lokální kmeny kvasinek izolované z ovocných sadů Ústeckého kraje. A získat tak něco jedinečné s otiskem regionu, ve kterém se nachází náš pivovar.

Na začátku jsme se ponořili do rešerší, připravovali metodiky sběru kvasinek a navazovali kontakty s místními zemědělci. V ekologických sadech jsme nasbírali stovky vzorků mikroorganismů. V laboratoři jsme z nich izolovali čisté kultury kvasinek a pak přišlo dlouhé senzorické i technologické testování – čichání, ochutnávání a sledování, jak se kvasinky chovají při kvašení.  Spousta vzorků skončila hned – pachy jako odlakovač na nehty nebo prasečák prostě v pivu nechceme. Ale i tak nás zaujalo několik desítek kmenů. Ty jsme prověřili důkladněji: jak prokvášejí mladinu, jak se za různých podmínek projevují senzoricky a jestli s nimi půjde dál pracovat nejen v laboratorních podmínkách, ale i v praxi. Tohle všechno představovalo další slušné síto. Několik kmenů ale prošlo, hurá! Ty jsme si nechali patentovat a otestovali i možnost jejich lyofilizace (sušení kvasinek pro snadnější použití v pivovarské praxi). 

Zde jsou piva, která z toho vznikla 
Kartel WILDA CZ Country Ale 10

Kvasinky: kmen w480 (Hanseniaspora) 
Původ: odebrán 8. 8. 2022 v Horních Řepčicích, ze stěru nádoby, kde byly uložené plody slivoně odrůdy čačanská lepotica 
Složení piva: plzeňský slad, pšeničný slad, pšeničné vločky 
Chmelení: Žatecký poloraný červeňák do varu, Saaz Shine na dry-hopping 

Kartel WILDA CZ Country Ale 12

Kvasinky: kmen w406 (Saccharomyces cerevisiae) 
Původ: odebrán 8. 8. 2022 na stejném místě a ze stejné nádoby jako předchozí vzorek 
Složení piva: plzeňský slad, pšeničný slad, pšeničné vločky 
Chmelení: Žatecký poloraný červeňák do varu, Saaz Shine na dry-hopping 

Kartel WILDA CZ Witbier 12

Kvasinky: kmen w159 (Saccharomyces cerevisiae) 
Původ: odebrán 7. 6. 2022 ze záchytného rybníka na pozemku sadařů Schauerových 
Složení piva: plzeňský slad, pšeničný slad, pšeničné vločky 
Chmelení: Žatecký poloraný červeňák 
Další přídavky: pomerančová kůra, koriandr, heřmánek

Grilovačka #1 Kartel
two-beers one-beer

Grilovačka #1 Kartel

V polovině června jsme pozvali naše kartelové podniky do Zichovce, abychom si společně užili odpoledne bez tabulek, meetingů a mailů. U piva, grilu a prohlídky pivovaru jsme nejen odpočívali, ale taky plánovali budoucí spolupráci.

Jak to probíhalo?

Páteční odpoledne 13. června patřilo lidem, kteří s námi tvoří Kartel – síť podniků, které mají každý měsíc nový matroš na čepu. Chtěli jsme se potkat mimo běžný provoz, popovídat si, podívat se pod pokličku výroby a probrat nápady a nové spolupráce. A přesně to se povedlo. Na grilu to vonělo, v tancích to pěnilo a mezi lidmi to jiskřilo. Čepovalo se pivo rovnou z tanku, klábosilo se na dvoře v areálu, probíhala komentovaná prohlídka pivovaru a nechyběla ani neformální diskuze nad dalším společným kartelovým pivem.

Sbírali jsme nápady, přání i zpětnou vazbu. Nápady a inspirace teď putují do deníku sládků – a my už ladíme recept na další kartelové pivo.

Atmosféra byla přátelská, uvolněná a vlastně úplně přesně taková, jakou bychom si přáli mít s každým, kdo naše pivo posílá dál ke svým hostům. Děkujeme všem, kdo dorazili, přivezli dobrou náladu i postřehy z podniků. Byli jste skvělí. Těšíme se na další setkání a hlavně – na výsledek našeho společného brainstormingu.

Not another beer launch
two-beers one-beer

Not another beer launch

Espresso tonic – osvěžující klasika, která si za poslední roky vydobyla pevné místo v letních kavárenských menu. Ale co když se tohle oblíbené spojení kávy a tonicu rozhodne žít v pivní sklenici? A co když se o to spojení postará Zichovec? Vznikne letní kyseláč, který vás nenechá v klidu. LIKE A ESPRESSO TONIC.

Spolupráce

Ve spolupráci s pražírnou Not Another Boring Roastery jsme se pustili do výroby tohoto kyseláče s výběrovou kávou, citrony, chininem a kapkou rozmarýnu. Like A Espresso Tonic vzdává hold ikonickému drinku, ale servírujeme ho ve stylu craftového pivovarnictví.

Naše novinka si zasloužila pořádné přivítání.

A tak jsme 5. června uspořádali večer, kde se spojilo pivo, káva, umění i dobrá nálada – v industriálním srdci pražského Vnitroblocku. První piva tekla z výčepu hned po otevření dveří, vzduchem voněla výběrová káva a z grilu Ofyr se linula vůně šťavnatého masa. Kdo dorazil, mohl ochutnat naši novinku jako první – přímo z čepu a v té nejlepší společnosti. K tomu všemu hrál DJ Fuuse, který celý večer držel tempo někde mezi kavárenským chilloutem a letní rooftop party.

Speciální moment

Speciální moment přišel s live art performancí výtvarníka Mio, který během večera maloval obraz inspirovaný samotným pivem i atmosférou místa. Výsledek? Výrazné plátno, které šlo po skončení akce do tiché dražby. Celý výtěžek putuje na podporu lidí bojujících s rakovinou díky spolupráci s organizací FUCK CANCER.

Nebyl to jen večer o novém pivu, ale i o náladě, která vznikne, když se spojí dobrá energie, káva, umění a lidi, co se rádi nechají překvapit. Přesně tak chutná i Like A Espresso Tonic.

 
Pád Cascade
two-beers one-beer

Pád Cascade

sou to dva dny, co se na sítích začala šířit tak trošku šokující zpráva - Cascade Brewing, oregonský pivovar, který odstartoval americký hon za kyselými pivy, končí. Jednoduše zavřel podnik, přestal vařit, zrušil stránky. Co se s dvacetipětiletým pivovarem Cascade stalo? A znamená to něco pro nás?

Pivovar Cascade

sídlící ve čtvrti Beaverton v Portlandu, hlavním městě Oregonu, byl založen v roce 1998 v té době již známým průkopníkem a spoluzakladatelem pivovaru Portland brewing Artem Larrancem. Larrance, který letos spočinul ve věku 80 let, byl opravdovou legendou oregonského a amerického pivovarnictví. Nezaložil totiž jen pivovary Portland brewing a Cascade brewing, ale za svým opaskem měl i založení Oregon brewer’s festivalu a velkou zásluhu na zákonu Oregon Brewpub Bill z roku 1985, který umožnil pivovarům čepovat pivo v místě výroby, což dříve nebylo povolené. Tento zákon se pak stal vzorem i pro další státy a byl tak zásadní pro rozvinutí americké řemeslné revoluce. V Cascade ale šlo o něco jiného, než vytvořit další pivovar kopírující zavedené zvyklosti. Ne. Cascade se totiž stane synonymem pro americký sour. Záhy tu totiž vzniká takzvaný „Northwest Sour“ – unikátní divoce kvašená ve dřevě stařená piva, která si jako inspiraci berou tradiční belgickou produkci lambiků. Když pročítám americká fóra ohledně konce Cascade, jeden sentiment je jasný: „Nikdo mimo belgické producenty toho pro divoce a spontánně kvašená piva neudělal tolik, co Cascade. A i já si pamatuju na dobu, kdy lahev Cascade byla snadno to nejzajímavější, co jste mohli přinést na bottle share (sdílení lahví).

Jak se tedy stane, že takový gigant padne?

Důvod samozřejmě není jeden, ale hned několik – změna trhu, covid, inflace, nejasná vlastnická struktura a jako poslední kapka pak úmrtí legendy, Arta Larrance. Změna trhu je pro nás možná nejpřekvapivější věc na tom všem. V Evropě se o tom příliš nebavíme, ale to, co se nyní děje v Americe, je velmi zvláštní. Poctivá spontánně kvašená roky stařená piva prostě už tolik neletí. Konkurence je vysoká, trh saturovaný a hlavně přicházejí levnější alternativy, například větší producenti jako Upland či New Glarus. Zvýšená nabídka všelijakých rychlých sourů typu Gose, Sour Ale nebo Berliner Weisse také neulehčuje rozhodnutí konzumenta utratit několik desítek dolarů za jednu láhev.

Klesající poptávka po prémiových wildech pomalu začínala být problém už před lety, a Art Larrance to začal pociťovat. Určitě to byl jeden z důvodů, proč svůj vysněný pivovar v té době připravuje na přepsání na nové majitele. Pak ale přišel covid a trh s prémiovým alkoholem se roztrhal, taproomy zavírají, lidé přicházejí o příjmy a za stimulus šeky si rozhodně nekupují prémiové lambiky. Pivovar strádá, Larrance ho nadále dotuje a přepis na nové majitele tak nějak nejistě visí ve vzduchu. Z venku to ale vypadá, že je pivovar přepsaný, nový majitelé se pouští do managementu a do změn, které mají udržet pivovar nad vodou, jako zavedení menších lahví a plechovek. Naděje je ve vzduchu. 
Covidem věci nekončí. Následující obrovská inflace potravin, která Amerikou mává dodnes, způsobuje zásadní nárůst ceny vstupních surovin. Cascade se proslavil nekompromisním přístupem ke zdrojování svého ovoce z oregonských farem a nyní mu narůstající ceny vstupů dále zvyšují náklady a cenovky jeho už tak prémiově posazených produktů. Z Cascade se stává legenda, kterou rádi ochutnáte jednou za čas, na opakované pití ale prostě nemáte peníze.

Je otázka jestli by Cascade pod vedením nového managementu mohl najít druhý dech a vzkvétat. Odpověď se ale jen tak nedozvíme. Art Larrence totiž zemřel na infarkt ve věku 80 let na konci letošního května. A k šoku jeho rodiny záhy vyplynulo, že pivovar legálně na nikoho nepřepsal, stále byl majoritním vlastníkem a pivovar dotoval ze svého, až dokonce. Skupina, která pivovar měla přebírat po složité době financemi nedisponovala a rodina Larrenců stejně tak ne. Osud poměrně velkého pivovaru Cascade tak v něčem může připomínat osud našeho slavného pivovaru Kout na Šumavě, který také zanikl po úmrtí majitele na základě složité situace pozůstalých a jejich nevůli pivovar dále provozovat.

Je otázka, jestli v tom leží nějaké poučení. Včas reagovat na změny trhu? Připravit se na svůj odchod, pokud chcete zanechat odkaz? Můžeme se jen dohadovat. Poučení rozhodně je, že stát se může cokoliv komukoliv a že samotná sláva vás před realitou neochrání. Každopádně, velmi by mě překvapilo, kdyby si pivovar Cascade nenašel pokračovatele, jak bude ale do budoucna vypadat a jestli bude skutečně existovat, to bych si nedovolil hádat. Rozhodně si ale važte lahví, které od Cascade máte doma. Možná už takové nikdy nevyjdou.

Pivo, sex a konsent
 

Pivo, sex a konsent

Pivovarnictví je svět, ve kterém se pije. Pije se hodně a často, pije se celé dny. To vytváří velmi specifickou kulturu, ve které odpadají zábrany, lehce se hledají přátelé, lehce se lidé blíže poznávají, a velmi lehce to celé eskaluje bůhvíkam. Ve světě piva prostě probíhá hodně intimity. Je to správně? Je dobrá? Jak často je to chyba? Měli bychom s tím něco dělat? A co?

Prostředí které vytváříme

Intimita a sexualita ve světě, kde lidi často pijí excesivní množství alkoholu je velmi ožehavé téma, na které navazuje mnoho současných otázek souhlasu, samotné způsobilosti k souhlasu, sexuálního obtěžování, násilí, nátlaku nebo dynamiky pracovních hierarchií. Kultura, kterou jako výrobci alkoholu normalizujeme, je v těchto otázkách často problematická, často se dá říct toxická. Prostředí nasáklé alkoholem vytváří agresivnější predátory, zranitelnější oběti. Vytváří nejasnou hranici, mezi stavem, kdy je souhlas k intimitě legitimní udělit a kdy akceptovat. Normalizuje flirt a víc i mezi profesionálními kolegy, či obchodními partnery, což může poškozovat vztahy a vrhat prazvláštní světlo na celou kulturu. Často na konci vede k pozitivním prožitkům a zábavným historkám, často ale také k nekvalitně strávené intimitě, mizernému sexu, traumatům a, nedělejme si iluze, chování za hranicí slušnosti či kriminality.

Je mi 24 let, jsem poprvé na festivalu Pivo Burger na Karlíně, stojím u stánku slavného českého pivovaru, za kasou je moje dobrá kamarádka, 30 let. Přichází známý sládek, objednává si pivo a když ho dostává do ruky, za přímého stálého pohledu na poprsí mojí kamarádky praví: „Na to se nedá přestat koukat.“ S kamarádkou se neznali. Přišlo mu to normální.
Je mi 28, jiná kamarádka, pivovarnice, vdaná, děti. Sděluje mi, že jí po přednášce, kterou vedla přišla nevyžádaná sms od jiného pivovarníka s komentářem na velikost jejího poprsí a nabídkou setkání. Neznají se blíž než jako dva lidi pracující ve stejném odvětví. Jako by se nechumelilo.

Je mi 30, a ač znám, nemusím si propůjčovat desítky dalších příběhů. Takhle to prostě je. A velké části pivovarnictví to tak dokonce přijde normální, mužům i ženám. Marketingové dámy dál propagují a ghostwritují pro osobnosti, i když se ví, že jsou čuňata. Nevyžádané plácnutí po zadku je pocta a komentovat vzhled přednášejících na pivovarských konferencí naprostá normálka. Nemusí to tak ale být vždy. Stačí se o tom začít bavit.

Chceme to

A bavit se o tom musíme. Protože velká část té kultury nám vyhovuje. Když totiž nejsme necitlivé produkty předchozí doby a chápeme jak se k sobě chovat, všechny ty snadné přátelství, flirty ze sportu, sprosté vtipy a vzájemné afinity jsou něco, co mnoho z nás potřebuje. Ono když máte s někým například strávit 3 dny za s sebou 14 hodin denně na stánku, jednat celou dobu s opitými lidmy a nezabít se při tom, tak je dobrý mít za kasou vztah, ve kterém je nějaká blízkost a pochopení, i když je to jen na ty 3 dny. Když s někým sedíte u osmého piva na afterparty po konferenci, je asi dobrý se nebavit o tom jak funguje trh v sedmnácté nejvýznamnější exportní zemi, ale třeba i něco osobního. Tu kulturu prostě žijeme spolu, je to fakt náročná práce a to nás spojuje. A mnoho z nás chce víc a i to je v pořádku. Je třeba ale myslet na to, že ta dvacetiletá holka, co je s tebou tři dny na stánku, je na tebe třeba mega příjemná jenom proto, že jí to tak baví a věří ti, že toho nevyužiješ. Chce tu práci prožít v přátelství a v pohodě a nic ti za to nedluží. To že jsi ty intimitě otevřený/á, neznamená, že tomu tak je u dalších. A jsme tak trochu všichni v práci, takže je dobrý předpokládat, že tam lidi chodí především pro peníze a ne pro sex. Takže neskákejte do závěrů a artikulujte otázky, protože platí co se řekne, ne co „vycítíte“.

Oči otevřené, k ostatním i k sobě.

Je hrozně důležité, hlavně pro nastupující generace, nenechat nikoho vyváznout, když se zachová neadekvátně. Není prostě normální, aby na někoho někdo sahal bez souhlasu, aby někdo komunikoval svojí afekci nebo vizuální zhodnocení bez vyžádání. Zvláště v profesionálním prostředí. Tu sládkovou nezajímá, že se ti líbí její krátká sukně a toho marketéra z pivovaru nezajímá, že sis všimla, že zhubnul. A nestačí to nedělat, je třeba ukazovat na každou instanci, kdy se to stane. Netolerovat neadekvátnost. Pro to, abys začal rozpoznávat neadekvátnost u jiných, rozpoznávej neadekvátnost nejdříve u sebe. Každý občas něco utrousíme, co bychom neměli. Zvláště když se opijeme. Zeptat se, jestli jsme to nepřehnali, na místě se omluvit za svoje chování a poučit se z něj, to je základ. Uvědomovat si hranice a v případě nejmenších pochyb o jejich vytyčení se umět artikulovaně verbálně zeptat, kde jsou. Mít bazální slušnost a adekvátnost je jednoduché.

Kdy platí ano

Vrátíme se ale na začátek. Svět, ve kterém je alkohol a jeho nadměrné požívání naprosto normalizováno, je v mnohém problematický. Nemělo by to ale znamenat, že v takovém prostředí nefungují pravidla, která fungují všude jinde. Souhlas je souhlas a pokud vám ho druhá strana není schopna udělit, nebo pokud je důvod si myslet, že není ve stavu, ve kterém vám informovaný souhlas může dát, nic by pro vás nemělo signalizovat, že byl souhlas dán. Pouhé pochybnosti o způsobilosti vašeho protějšku rozhodnout se za sebe by měli stačit na to, abyste případné návrhy nechali aspoň na ráno, ideálně na jiné setkání. A pravděpodobně si poděkujete, co se pak kvality takového setkání týče. Bavit se spolu o pivní kultuře, neznamená bavit se spolu o 180 let starých tradicích. Naší kulturu žijeme tady a teď a je jen tak kvalitní jak pluralitně a kvalitně se o ní umíme bavit tady a teď. Je stěžejní nezavírat oči před sebemenším aspektem a snažit se co nejvíce vylepšit náš život uvnitř této kultury. Prostě na sebe buďme hodní a slušní, jsme v tom všichni spolu.

 
Wilda Diaries: Jak chytat brettky
brettky_1 one-beer

Wilda Diaries: Jak chytat brettky?

To je otázka! Breberky (mikrobiologické vzorky) z prostředí můžeme odebírat několika způsoby, například stěry, spady, otisky, nebo přenést to co odebíráme, v našem případě plod stromu, do laboratoře a tam vzorek dále zpracovat. Nezapomeňte, že se jedná o mikrobiologické odběry, proto dbejte na čistotu vás i vašeho okolí, noste rukavice a dezinfikujte si ruce a nástroje lihem. V minulém článku, který vycházel z textu pro papírovou verzi Magazínu k našemu předplatnému, jsme si nastínili, jak minulý rok probíhaly odběry a slíbila jsem vám, že příště navážeme zpracováním vzorků v laboratoři. Než se ale vrhneme na to, jak se vzorky zpracovávají, vysvětlíme si odběrové metody. V případě, že jste nečetli předchozí článek, v rychlosti připomenu, co je to projekt Wilda. Už více než rok a půl se ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským podílíme na úžasném projektu Využití lokálních kmenů kvasinek pro vývoj nových receptur piv typu „Czech wild ale“, kterému zkráceně přezdíváme Wilda. Projekt má za cíl izolovat divoké kvasinky z lokálních bio sadů pro výrobu piva podobného belgickému Lambiku. Než se ale vrhneme na to, jak se vzorky zpracovávají, vysvětlíme si odběrové metody. Vzorky z prostředí můžeme odebírat několika způsoby, například stěry, spady, otisky, nebo přenést to co odebíráme, v našem případě plod stromu, do laboratoře a tam vzorek dále zpracovat. V neposlední řadě připomenu, že se jedná o mikrobiologické odběry, proto dbejte na čistotu vás i vašeho okolí, noste rukavice a dezinfikujte si prostor lihem.

Odběr stěrem

Stěry jsou velice elegantní způsob odběru breberek z prostředí, ať už se jedná o pivovarský provoz nebo vaši zahradu. Je to zcela jednoduchá metoda, kdy vatovou tyčinkou (uchošťourem) setřete povrch, odkud chcete vzorek odebrat. Stěrovku (vatovou tyčinku) je potřeba před samotným odběrem namočit do sterilní vody nebo fyziologického roztoku (0,9% roztok NaCl ve sterilní vodě). Samotné stěrovky je možné mít předem namočené a opětovně zavřené v původním obalu nebo mít vatové tyčinky uložené v definovaném objemu fyziologického roztoku nebo vody ve zkumavce se zátkou. Samotné odběry probíhají následovně. Myslete na to, že chcete setřít co největší plochu. Vyndejte stěrovku z obalu a chytněte ji na plocho tak, aby stěrovka a stíraná plocha svírala co nejmenší úhel, ale vy jste o povrch ještě nezavadili. Následně stěrovkou pohybujte ze strany na stranu, jako kdybyste malovali hada. Nakonec stěrovku vložte do původního obalu nebo do zkumavky s roztokem. Takto odebraný vzorek se dále zpracovává v laboratoři.

Odběry spadem

Tato metoda je založena na principu sedimentace (spadu) mikroorganismů z prostředí. Vše co k ní potřebujete jsou pouze Petriho misky, které se položí do prostředí na vámi definovanou dobu. Obecně platí pravidlo – čím větší koncentrace breberek v prostředí, tím kratší doba inkubace.

Odběry otiskem

Je to tak jednoduché, jak to zní. Jedná se o způsob odběru breber z prostředí tím, že se substrát (plod, list, květ) přitiskne na Petriho misku s agarem (živnou půdou) a tím se jednotlivé mikroorganismy přenesou na živné médium.

Pasti

Poslední odběrovou metodu, kterou jsme použili, byly pasti. Připravit past na breberku je ovšem podobně záludný úkol, jako připravit past na slona, proto tomuto postupu věnujeme příští samostatný článek.

Pumpkin ALE: Bestseller, který nikdo nepije
letter pumpkin

Pumpkin ALE: Bestseller, který nikdo nepije

…nebo vám to alespoň nepřizná. Pumpkin Ale je jeden ze symbolů postmoderního pivovarnictví a konzumnímu podléhání nadnárodním trendům, které jsou u nás často vnímány jako uměle zavlečená korporátní tradice stejně jako Pumpkin Spiced Laté nebo vydlabané dýně a halloweenské hodování. Dřív než se jednalo o podzimní hypertrend 21. století, byl ale příběh dýňového piva úplně jiný. Dneska se podíváme jak se z nouze stala ctnost, jak se ztratila v zapomnění a poté byla vzkříšena jako celosvětová senzace.

Pumpkin Ale je unikátní v jedné věci. Mohli byste se domnívat, že se jedná o pivo, které k nám přišlo z Ameriky a měli byste pravdu. To, co byste možná neodhadli, je ovšem období, kdy se dýňové pivo poprvé objevuje. První písemné zmínky o „ejlech“ vyrobených z dýní se totiž datují až do 18. století, do roku 1771, kdy Americká filozofická společnost (American Philosophical Society – APS) zveřejnila recept na takzvaný Pompion Ale (Pompion je staroanglický název pro dýni) zaslaný jejich fanouškem. Jednalo se o 100% dýňový fermentovaný nápoj, takže vlastně spíše dýňové víno, než pivo. Dá se předpokládat, že podobné dýňové alkoholické nápoje jsou v Americe vařeny od samého počátku evropské kolonizace a nasvědčují tomu i některé starší americké koloniální folklórní písně, které o zpracování „pompionů“ pojednávají. U folklórních písní ovšem jde o orální tradici a jejich původ se nedá datovat. Dá se ale snadno říct, že Pumpkin Ale lze považovat za první a jediný předindustriální ryze americký pivní styl.

Proč Pumpkin Ale vznikl v Americe je prosté, Evropané dýně před objevením Ameriky neznali, zároveň dýně byly ve střední Americe nejdéle kultivovanou plodinou, jejíž první kultivace se datuje asi 5 a půl tisíc let před naším letopočtem, dlouho před kukuřicí. První osadníci neměli přístup ke sladovaným obilovinám, a tak se evropská pivovarnická tradice překlopila do hutných dýňových piv díky obrovskému množství kvasitelných cukrů, které v dýních přirozeně najdeme. První dýňové recepty z 18. století jsou často stoprocentně nebo dominantně dýňové. Tento trend ale netrval věčně. V posledních dekádách 18. století probíhá Americká revoluce a 13 kolonií se osamostatňuje. Tím končí období extraktivního brtiského kolonialismu a samostatná Amerika se vydává na cestu dobývání západu pod filozofií Manifest Destiny a industrializace, která přináší rychlý rozmach pěstování obilovin a sladování. Potřeba dýní jako náhražky za slad se tedy rapidně vytrácí ve prospěch stále vyššího podílu sladovaných obilovin a s tím se ztrácí i běžnost výskytu dýňových piv. Dýňová piva se v první polovině 19. století ještě párkrát objeví jako lokální senzace, v druhé půlce už se ale úplně vytrácí a tradice vymírá.

Kultura dýňových piv tedy ze světa mizí. To, co zůstává, jsou ovšem všelijaké dýňové koláče, dezerty a jiné pokrmy, které se v Americe staly symbolem podzimní doby, kdy se dýně sklízejí, a zároveň jedněmi z mála opravdu originálních pokrmů americké kuchyně. Je to právě tato původní gastronomická tradice, která se o více jak století později stává základem pro novou vlnu dýňových piv, vlnu hnanou spojením rozkvětu řemeslného pivovarnictví v USA a globálně rozšířenou komerční kulturou halloweenských oslav, ve kterých dýně a dýňové pokrmy vedou integrální roli. Za první moderní komerční vzkříšení Pumpkin Ale je považováno pivo z 80. let minulého století od pivovaru Buffalo Bill’s brewery, kde uvařili autentické pivo vycházející z opravdových zápisků George Washingtona (ano, první americký prezident byl podle všeho domovarník). Začala tím smršť obnoveného zájmu, která se rychle rozšířila do celého amerického pivovarnictví a velmi úzce se navázala na podzimní oslavy Halloweenu. S rychlým rozšířením se rozmohlo i spoustu různých nových variací. Pumpkin Ale dnes totiž není úplně klasickým pivním stylem. Rozhodující vlastností je samozřejmě nahrazení části sladu dýněmi, výchozí styl ale může mít mnoho podob.

Od striktně dýňových piv podpořený světlými slady s žlutooranžovým vizuálem, po polotmavé brown a amber ejly, vše je povoleno v této „stylové kohortě“. Co se ale stalo pro Pumpkin Ale postupně velmi typické je využití takzvaných „Pumpkin spice“ koření, což je většinou mix koření používaných do dýňových koláčů obsahující skořici, muškátový oříšek, hřebíček a další ingredience. Tenhle trend byl pak ještě mnohokrát umocněn, když se v roce 2003 na americkém trhu objevil úplně nový produkt, který se vepsal do popkultury celého světa – Pumpkin Spiced Latte. Dnes je i díky kultuře Pumpkin Spice tenhle druh piv velmi zvláštní paradox, kdy vám často každý druhý tvrdí, že ho rozhodně nemá rád a nepije a že je to zbytečný trend. Jenže když Pumpkin Ale pivovar uvaří, zapráší se po něm, jak kdyby se ho každý nemohl nabažit, a to i tady ve střední Evropě. Já osobně ochutnal spoustu výborných a spoustu úplně zbytečných piv tohoto druhu a myslím si, že nejčastější slabinou jsou interpretace dýňových piv, které stojí daleko více na zmíněném pumpkin spice koření, než na vydatné chuti pečených dýní. Od prvního amerického pivního stylu stvořeného z nedostatku až po celosvětový trend, který stojí jako symbol průsaku řemeslného piva do mainstreamu, Pumpkin Ale rozhodně bude nadále rozdělovat pivní fanoušky. Myslím si ale, že je důležité nezapomenout ho vnímat zároveň jako staletí starou tradici stejně jako postmoderní ztělesnění komercializace pivovarnictví a nevyhýbat se jeho síle, která má moc oslovovat lidi i mimo běžné kruhy pijáků řemeslných piv.

Wilda Diaries #1: Kdo nebo co je to Wilda? Zaznívá občas naším pivovarem
two-beers one-beer

Wilda Diaries #1: Kdo nebo co je to Wilda? Zaznívá občas naším pivovarem

Wilda je pracovní název pro projekt, který už více než rok a půl řešíme společně s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Tento zajímavý výzkum řešíme v rámci grantu od Technologické agentury České republiky, 4. veřejné soutěže programu TREND, na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

Cílem projektu je uvařit pivo typu Czech Wild Ale. Slyšeli jsme, že něco podobného prý už dělají v Belgii a nazývají to Lambik, my na to ovšem jdeme více vědecky. To znamená pochytat a izolovat mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují v ovocných sadech Ústeckého kraje. Následně s nimi zakvasit mladinu v laboratoři a vyzkoušet základní senzorické, technologické a analytické vlastnosti. Pak už jen zbývá vybrat ten nejlepší z nejlepších kmenů, a nakonec vše udělat ve velkém, abychom se o tu radost mohli podělit i s vámi. Ve zkratce řečeno izolujeme divoké kvasinky, se kterými zakvášíme mladinu tak, aby vzniklo pivo s jedinečným senzorickým profilem, podobným Lambiku, ale s otiskem naší krajiny.

V loni jsem s nadsázkou psala, že jsme touto dobou měli zpracováno 669 vzorků, vytvořenou tabulku (laboratorní deník) s 839 řádky a 27 sloupci, nalito 652 misek s kultivačními médii, spotřebováno 457 jednorázových rukavic, zakvašeno 5 Erlenmayerových baněk s laboratorně připravenou mladinou 5 různými směsnými kulturami, vybrány 3 ekologické zemědělce. A teď vážně. Od ledna do dubna 2022 probíhala rešerše metodiky, prostředí a vhodných kandidátů na spolupráci. V té době jsme si s týmem také schválili, které zemědělce oslovíme ke spolupráci a jaké druhy vzorků (ovoce) nás budou zajímat a v létě jsme se konečně mohli vrhnout na odběry. Vzorkování probíhalo ve 3 turnusech u našich 3 zemědělců, tedy celkem v 9 odběrových dnech. Samotné odběry probíhaly dle standardizovaných podmínek, které jsme si stanovili během jarní přípravné fáze. Naším cílem v roce 2022 bylo odebrat plody přímo ze stromů i pod nimi. Odebrat plody zdravé i napadené, třeba s červem nebo nakousané od vos. Pak už jenom zbývalo vzorky bezpečně převézt do laboratoře. A o tom, jak jsme vzorky zpracovávali v laboratoři vám povím zase příště.

Ovládací prvky výpisu

11 položek celkem